Protiklady Světa
Občas si říkám, že tento svět je zvláštní a těžko pochopitelný. Zdá se mi, že žijeme ve světě plném absurdit a nepochopení. Svět je zvláštní místo, ve kterém musíme žít, ať chceme nebo nechceme. Zkrátka nemáme na výběr. Možná si můžeme vybrat, v jaké části té koule budeme žít, ale ať děláme, co děláme pořád je to ten samý svět.
Občas bych si přála, aby existovalo takových světů víc a mi si mohli vibrat ve kterém chceme žít. Občas by byl zázrak utéci do jiného světa, který by byl jiný než ten náš.
A přesto věřím, že i tam by se našli stejné problémy jako tady. I v takovém vysněném světě by určitě bylo dobro a zlo, noc a den, teplo a zima, zdraví a nemoc, muž a žena. V každém světě zřejmě budou protiklady, protože bez nich by nebylo života. Každý život je jako na horské dráze. Jednou jsme nahoře a jednou dole. A to dodává světu jakousi rovnováhu, kterou svět určitě potřebuje.
Jak se říká „protiklady se přitahují.“ A podle mého to bude tak v každém světě, ať tom našem, nebo ve světě vymyšleném. Jen si přečtěte nějakou knihu, v každé najdete právě dobro a zlo. Bez zla by nikdy nemohl vzniknout šťastný a pohádkový konec románů ani ten smutný v tragédiích.
Jen se podívejte na Romea a Julii. Romeo a Julie je smutná romantická tragédie, ale každá z dívek aspoň jednou zatouží být Julií a kdejaký chlapec Romeem. A co všechny na tom příběhu tak přitahuje? Ne její tragický konec, ale štěstí a láska, kterou zažívá Romeo s Julií, když jsou spolu a zamilovaní. Nikdo nechce zemřít, jako oni dva. Ale její smutné vyústění dává příběhu ještě víc přitažlivosti, pro čtenáře, které smutné lásce podlehnou. V tomto případě lidi přitáhnou právě protiklady, jakými jsou láska a nenávist, štěstí a neštěstí končící smrtí obou hrdinů.
Protiklady jsou všude kolem nás, jen na ně občas zapomínáme. Co je opakem
mládí? – stáří. A i naše narození má přeci protiklad a to konec života – smrt. Stačí se rozhlédnout a otevřít oči. V každém z nás se dají najít. Jsme její součástí. Je to takový nikdy nekončící kruh, začátek a konce.
Měli bychom zkusit najít jakousi rovnováhu mezi těmito protiklady. Rozhodně není dobrá převaha. Zejména těch negativních protikladů, které tento svět doprovází. Každý by měl v sobě najít tu správnou rovnováhu. Nikdo z nás nechce být zlí. Ale dobrý? Možná že i přílišná dobrota škodí.
Každý by se měl zamyslet nad protiklady, které doprovázejí jeho život a snažit se je dát do té optimální polohy. Jedině tak může zůstat v naprosté pohodě.